|
|
Detekce, lokalizace a určení plochy chronických ran
Gulán, Filip ; Dvořák, Michal (oponent) ; Drahanský, Martin (vedoucí práce)
Cieľom tejto diplomovej práce je návrh a realizácia multiplatformnej aplikácie pre detekciu, lokalizáciu a určenie plochy chronických rán. Aplikácia má za úlohu pomáhať zdravotným sestrám, doktorom a ošetrovateľom sledovať a vyhodnocovať chronické rany v priebehu trvania liečby. Aplikácia je postavená na programovacom jazyku Typescript, hybridnom aplikačnom rámci Ionic a desktopovom aplikačnom rámci Electron. Vyhodnocovanie chronickej rany prebieha na strane servera, kde sa využíva programovací jazyk Python, pre RESTful aplikačné rozhranie aplikačný rámec Flask a pre spracovanie obrazu knižnica OpenCV.
|
|
|
Péče o chronickou ránu - bércový vřed
Kümmelová, Tereza ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce Péče o chronickou ránu - bércový vřed se zabývá problematikou chronických ran zaměřenou na bércové vředy. Cílem práce bylo: Shromáždit data o možnostech léčby bércového vředu a prostudování dostupných zdrojů. Získat data z databáze "Pečování o pacienta s nehojící se ránou" ve Fakultní nemocnici v Motole. Tato data následně posoudit a statisticky zpracovat. Vypočítat kvalifikovaný odhad zátěže ošetřovatelského personálu související s péčí o pacienta s bércovým vředem na pracovištích interního typu, na pracovištích chirurgického typu a souhrnně ve Fakultní nemocnici v Motole. Teoretická část práce uvádí základní přehled řešené problematiky. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření a jejich komparace s výsledky dříve realizovaných studií. Metodou výzkumného šetření byla sekundární analýza dat z databáze "Pečování o pacienta s nehojící se ránou" ve Fakultní nemocnici v Motole. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 164 pacientů s bércovým vředem hospitalizovaných v období od 1. 1. 2022 do 31. 6. 2022 ve Fakultní nemocnici v Motole. Výsledky: Bylo zjištěno, že ve Fakultní nemocnici v Motole bylo za dané období hospitalizováno více mužů s bércovým vředem než žen. Na interních pracovištích hospitalizovali více pacientů s bércovým vředem než na chirurgických...
|
|
| |
|
|
Změna role sestry v péči o chronické rány
LUSKOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce je zaměřena na péči o chronické rány. Snaží se mapovat vzdělání sester v této oblasti, spolupráci mezi lékařem a sestrou, vztahy na pracovišti, co lékaře i sestry ovlivňuje při výběru materiálu, úspěšnost v hojení a v neposlední řadě seznamuje více s produkty vlhkého hojení. Chronická rána je porucha integrity kožního krytu, která i přes adekvátní terapii po dobu 6-9 týdnů nevykazuje žádné známky hojení. Chronické rány představují ošetřovatelský problém a péče o pacienta s chronickou ranou s sebou nese určitá specifika. Znalost fázového hojení a moderních produktů je hlavním pilířem úspěchu, díky kterému lze výrazně pomoct při léčbě chronických ran. Cílem této práce bylo vyzdvihnout velký pokrok v oblasti péče o chronickou ránu a také více se dostat do hloubky celé této problematiky. Bakalářská práce byla rozdělena do dvou částí, a to na teoretickou a empirickou. První část této práce seznamuje s pojmy chronická rána, s typy chronických ran a celkovým hojením ran, fázemi hojení a prostředky, kterými lze hojení ovlivnit. Dále se zaměřila na hodnocení rány, převazování, vedení dokumentace, moderní produkty vlhkého hojení, roli sester a v neposlední řadě na vzdělávání v této oblasti. Druhá část této práce byla věnována výzkumnému šetření. V praktické části práce byly stanoveny dva cíle. První cíl: Zmapovat spolupráci lékaře a sestry v péči o chronické rány. Druhý cíl: Zmapovat rozhodování sestry ve výběru materiálu v péči o chronické rány. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Jak bude probíhat spolupráce sestry a lékaře v péči o chronické rány? 2. Jaký materiál při hojení chronických ran sestry nejčastěji používají? 3. Jaké faktory sestru ovlivňují při výběru materiálu v péči o chronické rány? 4. Jakou roli sestra zastává v péči o chronickou ránu? Výzkumná část byla zpracována kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaného rozhovoru s vybranými sestrami a lékaři, kteří se denně starají o chronické rány. Rozhovor obsahoval 16-18 otázek, které se během rozhovoru rozvíjely, aby respondenti mohli říct více svých dojmů ohledně této problematiky. Výsledky byly následně rozděleny do kategorií a dále zpracovány. Z výsledků šetření vyplynulo, že spolupráce mezi sestrou a lékařem probíhá v celku efektivně, komunikace a důvěra je mezi nimi na dobré úrovni, a proto sestry mají velký podíl na rozhodování ohledně výběru materiálu. Finanční náročnost některých produktů však nedovoluje, aby s nimi personál pracoval, ačkoliv se zdají personálu užitečné. V celkovém srovnání však metoda vlhkého hojení vychází ekonomicky jako méně náročná, také velmi účinná a komfortnější pro pacienty. Sestry jsou s jednotlivými produkty dobře zaškolovány a jejich pracoviště jim nabízí spoustu možností v rozvoji vzdělání, o které většina jeví zájem. Závěrem práce je, že v péči o chronické rány stále přibývá velké množství nových produktů, a proto je velmi důležité se v této oblasti neustále vzdělávat. Tato práce může sloužit jako informační materiál pro lidi, kteří se zajímají o tuto problematiku, a nese s sebou užitečné názory sester a lékařů.
|
|
|
Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu
Dvouletá, Zuzana ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Pekara, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu". Cílem práce bylo zmapovat současné metody používané v léčbě bércového vředu a zjistit, jaké jsou znalosti dotazovaných sester v této problematice. Práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se věnuje bércovému vředu jako pojmu a jeho příčinám, dále se zabývá hojením ran a faktory, které je ovlivňují, a popisuje v současnosti používané metody jeho léčby a hojení chronických ran obecně. Empirická část spočívá v kvantitativním výzkumném šetření pomocí dotazníku, uskutečněném na interních a chirurgických klinikách tří z pražských fakultních nemocnic. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké jsou znalosti sester o chronických ranách, bércovém vředu, rizicích jeho vzniku, prevenci, v oblasti hojení ran a kompresní terapie a jakým způsobem jsou sestrám informace z oblasti hojení ran a bércového vředu přístupné. Tyto cíle byly splněny. V závěru práce jsou shrnuty poznatky vycházející z výzkumného šetření. Klíčová slova: vlhké hojení ran; bércový vřed; rána; chronická rána; debridement; kompresní terapie; ošetřovatelská péče
|
|
|
Detekce, lokalizace a určení plochy chronických ran
Gulán, Filip ; Dvořák, Michal (oponent) ; Drahanský, Martin (vedoucí práce)
Cieľom tejto diplomovej práce je návrh a realizácia multiplatformnej aplikácie pre detekciu, lokalizáciu a určenie plochy chronických rán. Aplikácia má za úlohu pomáhať zdravotným sestrám, doktorom a ošetrovateľom sledovať a vyhodnocovať chronické rany v priebehu trvania liečby. Aplikácia je postavená na programovacom jazyku Typescript, hybridnom aplikačnom rámci Ionic a desktopovom aplikačnom rámci Electron. Vyhodnocovanie chronickej rany prebieha na strane servera, kde sa využíva programovací jazyk Python, pre RESTful aplikačné rozhranie aplikačný rámec Flask a pre spracovanie obrazu knižnica OpenCV.
|
|
|
Doporučené postupy péče o rány
Pelikánová, Markéta ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Kratinová, Zuzana (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou ,,Doporučené postupy péče o rány". Bakalářská práce je zaměřena na akutní a chronické rány. Následně byly stanoveny níže uvedené cíle. Hlavním cílem výzkumu bylo zhodnotit soudobou praxi všeobecných sester v krajských zdravotních nemocnicích v Ústeckém kraji na oddělení chirurgie. Bakalářská práce je zaměřena na způsob vzdělávání v rámci novinek převazového materiálu, účasti na kongresech či seminářích a případně jejich frekvenci a přínos. Následně se zabývá problematikou hojení ran. V této části bylo cílem zhodnotit soudobou praxi v péči o akutní a chronickou ránu, přičemž výsledky byly porovnané s doporučenou praxí. Práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou rány, kde popisuje klasifikaci ran, příčiny vzniku rány, hojení ran a komplikace hojení. Dále se věnuje popisu akutní a chronické rány, přičemž se zde zaměřuje i na obvazový materiál a následnou terapii ran. Empirická část probíhala formou kvantitativního výzkumu. Výzkum byl realizován dotazníkovým šetřením. Jako respondentky byly zvoleny všeobecné sestry pracující na chirurgických odděleních v krajských zdravotních nemocnicích Ústeckého kraje. Bylo distribuováno celkem 142 dotazníků. Ke konečnému zpracování bylo použito 79 vrácených a řádně...
|
|
|
Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu
Dvouletá, Zuzana ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Pekara, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu". Cílem práce bylo zmapovat současné metody používané v léčbě bércového vředu a zjistit, jaké jsou znalosti dotazovaných sester v této problematice. Práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se věnuje bércovému vředu jako pojmu a jeho příčinám, dále se zabývá hojením ran a faktory, které je ovlivňují, a popisuje v současnosti používané metody jeho léčby a hojení chronických ran obecně. Empirická část spočívá v kvantitativním výzkumném šetření pomocí dotazníku, uskutečněném na interních a chirurgických klinikách tří z pražských fakultních nemocnic. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké jsou znalosti sester o chronických ranách, bércovém vředu, rizicích jeho vzniku, prevenci, v oblasti hojení ran a kompresní terapie a jakým způsobem jsou sestrám informace z oblasti hojení ran a bércového vředu přístupné. Tyto cíle byly splněny. V závěru práce jsou shrnuty poznatky vycházející z výzkumného šetření. Klíčová slova: vlhké hojení ran; bércový vřed; rána; chronická rána; debridement; kompresní terapie; ošetřovatelská péče
|
|
|
Specifické potřeby pacientů při léčbě ran negativním podtlakem
ŠTĚPÁNOVÁ, Hana
Diplomová práce s názvem Specifické potřeby pacientů při léčbě ran negativním podtlakem je tvořena dvěma hlavními částmi a to teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou obsaženy poznatky z výzkumů a publikací, jež se týkají problematiky hojení ran prostřednictvím lokální aplikace vakuové terapie, léčby prostřednictvím jiných metod vlhkého hojení, dopad dlouhodobě nehojící se rány na potřeby člověka a role sestry v této problematice. Praktická část diplomové práce referuje o kvantitativním výzkumu, který proběhl u 46 respondentů, kteří byli léčeni podtlakovou metodou, jinou metodou vlhkého hojení či kombinovanou formou.
|
|
|
Komparace ošetřování chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a ambulanci chirurgie
ŠUPLEROVÁ, Michaela
Současný stav:Péče o chronické rány představuje komplexní proces, který je aplikován rozdílnými intervencemi sestrou od praktického lékaře pro dospělé a sestrou z chirurgické ambulance. Způsob péče je ovlivněn rozdílným vybavením ordinací, zájmem implementovat moderní metody a samozřejmě nízkou participací pojišťoven k danému problému. Péče o chronické rány by měl provázet kompletní ošetřovatelský proces ve všech jeho fázích. Je nezbytný zájem vzdělávat se v dané problematice. Zkvalitňování a zavádění vlhkého hojení je většinou nakonec levnější, poněvadž zkracuje celkovou dobu léčení vedoucí ke spokojenosti pacienta. Cíle práce:Cílem diplomové práce bylo zhodnocení realizace ošetřovatelského procesu v péči o chronické rány v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci a zmapování vlivu vzdělání sester v péči o chronické rány. Výzkumné šetření analyzovalo kompetence sester v hojení chronických ran a zároveň metodu, jakou by si sestry vybraly pro ošetřování chronické rány tak, aby péče byla ve prospěch pacienta, v případě, kdyby jim tato kompetence náležela. V neposlední řadě jsme zmapovali okolnosti přijetí sestry specialistky jako partnera lékaře v péči o chronické rány a překážky realizace použití vlhkého hojení chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci. Metodika:Ke komparaci ošetřování chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci, bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Technikou sběru dat byl hloubkový rozhovor s předem připravenými otevřenými otázkami. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon, doslovně přepsány a následně analyzovány. Při analýze transkripce rozhovorů byla použita metoda otevřeného kódování, technikou "tužka a papír". Text rozhovorů byl redukován a segmentován na jednotlivé kódy. Kódy byly seskupeny podle podobnosti do analytických jednotek. Kategorie odpovědí byly prostřednictvím programu SmartArt v Microsoft Office Word 2007 uspořádány do přehledných schémat. Výsledky byly interpretovány za použití techniky "vyložení karet". V první části byly dotazovány sestry pracující u praktického lékaře pro dospělé a privátní chirurgické ambulanci. Druhou část tvořili praktičtí lékaři pro dospělé a ambulantní chirurgičtí lékaři. Výzkumný soubor:Výzkumný soubor byl tvořen 12 respondenty ze třech zdravotnických zařízení v Českých Budějovicích. První soubor tvořily tři sestry pracující v ordinaci praktického lékaře pro dospělé a tři sestry pracující v chirurgické ambulanci. Druhý soubor zahrnoval tři praktické lékařky pro dospělé, dva ambulantní chirurgy a jednu ženu chirurgickou lékařku. Šlo o záměrný výběr, který byl závislý na ochotě oslovených respondentů, se výzkumného šetření účastnit a byl ukončen v okamžiku teoretické saturace. Výsledky: Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že realizace moderního vlhkého hojení chronických ran probíhá více v ordinacích praktického lékaře pro dospělé než v ambulancích chirurgie. Lékaři a sestry z chirurgické ambulance nemají dostatek času na pravidelné převazy chronických ran. Spíše delegují preskripci na praktického lékaře. Chirurgická ambulance je aseptická a chtějí minimalizovat možné infekční nákazy. Mimo vlhké hojení lékaři používají i další moderní způsoby léčby jako je biostimulace laserem, biostimulační polarizované světlo a přístrojová lymfodrenáž. V ordinacích praktického lékaře je časový prostor pro dlouhodobou terapii chronických ran. Vzdělávání sester v péči o chronické rány neprobíhá na akademické půdě. Jen dvě sestry jsou vysokoškolsky vzdělané a ostatní sestry poznávají nové informace formou komerčních farmaceutických přednášek od farmaceutických reprezentantů.Tyto sestry mají absenci objektivního posouzení základních i specifických parametrů rány a následného postupu v péči o ně.Závěrem práce bylo vytvoření Ošetřovatelského plánu s mentální mapou péče při převazu chronické rány v ambulanci s použitím dokumentace, která je přehledná a dostupná na stránkách ČSLR.
|
host ::
RSS.